kost

Možná hledáte kosť, košt, köst, køst nebo Kost.

• IPA: [ˈkɔst],  kost^{? • info}

• kost

• (nářečně) kosť^[1]

• rod ženský

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kost	kosti
genitiv	kosti	kostí
dativ	kosti	kostem
akuzativ	kost	kosti
vokativ	kosti	kosti
lokál	kosti	kostech
instrumentál	kostí	kostmi

1. základní stavební jednotka opěrné soustavy obratlovců
   • V lidském těle je přes 200 kostí.
   • Náš pes ohryzává kost.
2. (hovorově) hezká žena nebo dívka
   • Valentýna se mi děsně líbí, je to pěkná kost.

1. jednotka opěrné soustavy

   • angličtina: bone
   • esperanto: osto
   • estonština: kont, luu
   • finština: luu
   • francouzština: os m, (rybí) arête ž
   • hebrejština: עֶצֶם m ž
   • italština: osso m
   • jidiš: בײן m
   • korejština: 뼈
   • ladino: גואיסו m
   • latina: os s
   • lotyština: kauls
   • němčina: Knochen m, Bein s, (rybí) Gräte ž
   • polština: kość ž
   • portugalština: osso m
   • romština: kokal m, kokalos m
   • ruština: кость ž
   • slovenština: kosť ž
   • srbština (cyrilice): кост ž
   • staroslověnština: кость ž
   • španělština: hueso m
   • švédština: ben s
   • židovská babylonská aramejština: גַּרְמָא
2. —

• kakost
• kostní
• kostěný
• kostnatý
• kůstka
• kostička
• kostlivec
• kostlín
• kostra
• kostnice
• kostitřas
• kostival
• kostižer
• kostík
• kostohryz
• okostice
• pakostnice
• Kost
• Kostomlaty
• Kostěj
• vykostit

• být kost a kůže
• promrznout na kost
• dobrák od kosti
• do morku kostí
• pěkná kost
• srovnat kosti
• protáhnout kosti

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2022-10-03]. Heslo kost.
• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2022-10-03]. Heslo kost.
• Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957, [cit. 2022-10-03]. Heslo kost.

• Článek Kost ve Wikipedii
• Téma Kost ve Wikicitátech